Homotoxikologie

Přednosti antihomotoxikologických léků

Homotoxikologie je nauka o působení homotoxinů (jedovatých látek v lidském těle) na organismus a jejich významu při vzniku onemocnění. Řada látek (i škodlivých) je tělem přijímána, prochází látkovou výměnou a je opět vylučována. Může se ale stát, že látková výměna je porušena nebo se již mnoho homotoxinů usadilo v tkáních. Toto homotoxické zatížení vede k narušení zdravotního stavu a následně k onemocnění. Jakmile tělu vlastní schopnost detoxikace nefunguje, naruší se biologická rovnováha. Tělo se následně pokouší bránit této nerovnováze a výsledkem je nemoc. Nemoci proto nejsou nevysvětlitelné nebo abnormální, nýbrž jsou jen cíleným pokusem organizmu o obnovení narušené rovnováhy.

Způsob jak se zbavit homotoxinů usazených v tkáni je pomocí antihomotoxických léků, tzn. antihomotoxickou medicínou. Jejím cílem je povzbuzení vlastních reakčních procesů, obranných mechanismů a vylučování (první krok ke zdraví).

Za „otce homotoxikologie“ se považuje Dr.Hans-Heinrich Reckeweg (1905-1985), který vyvinul léky, které působí antihomotoxicky, tedy detoxikačně a stimulačně. Když si Dr. Reckeweg v roce 1932 otvíral v Berlíně praxi, hledal formu terapie, která by byla rychlá a efektivní jako konvenční medicína, avšak zároveň biologická a regulační. Tak začal vyvíjet biologické kombinační preparáty, které by odpovídaly těmto požadavkům a pro jejich výrobu založil v roce 1936 firmu Heel. Dnes se distribuují léky společnosti Heel do 50 zemí a jsou známy pro svou jednoduchou použitelnost, účinnost a vynikající snášenlivost. O jejich působnosti a mechanismech účinku existuje mnoho uznávaných vědeckých výzkumů a klinických studií. Působí celostně a pomáhají na cestě k přirozenému zdraví.

Antihomotoxické přípravky obsahují homeopaticky zpracované účinné látky z říše rostlin, živočichů, minerálů, mohou být též připravovány z různých tkání či orgánů. Směsi těchto látek, takzvaná polykompozita, byla navržena a v účinnosti prakticky ověřena zkušenými lékaři. Tyto léky se užívají jako jiné léky podle diagnózy pacienta neboli indikativně. Na rozdíl od toho monokomponentní léky jsou vybírány podle homeopatického principu podobnosti na základě pečlivé anamnézy. Proto Dr. Reckeweg nazval antihomotoxickou medicínu mostem či spojovacím článkem mezi homeopatií a klasickou současnou medicínou. Homeopatie se nesnaží o nahrazení klasické medicíny. Je důležité si uvědomit, že obě metody mají své meze, ale na druhé straně umožňují, a to i ve vzájemné kombinaci, dosáhnout velmi dobrých výsledků.

Jaké jsou přednosti antihomotoxických léků?

• Odstraňují akutní potíže tím, že léčí jejich příčinu (odstraňují homotoxiny z těla).
• Zabraňují vzniku chronické nemoci, resp. přechodu akutní formy onemocnění do chronického stadia.
• Nemají žádné negativní vedlejší účinky. (Případné prvotní zhoršení je pozitivní reakcí organismu na lék a je rychle vystřídáno procesem detoxikace a uzdravování).
• Lze je kombinovat s jinými léky, potravinami či poživatinami.
• Je možné je s úspěchem a bez rizika podávat malým dětem, těhotným ženám, řidičům nebo pacientům s přecitlivělostí na jiné léky.
• Podávání antihomotoxických léků není nutno omezovat vzhledem k věku pacienta či délce trvání terapie.

Užívání antihomotoxických léků

Užívání antihomotoxikologických léků v perorální formě se nemá uskutečňovat během jídla, nýbrž nejméně asi 15-20 minut před jídlem. Nejlepší je tablety nechat rozpustit pod jazykem a kapky kapat přímo na jazyk. U dětí se doporučuje zředění kapek s vodou do sklenice nebo nakapání na kostku cukru. Při podávání na lžičku se vyhněte lžičce kovové.

Jako reakce na léčbu homeopatickým lékem se může vyskytnout tzv. prvotní reakce. Tato prvotní reakce znamená zhoršení příznaků a stavu nemocného po zahájení terapie. Právě to platí v homeopatii jako potvrzení správné volby léku. V těchto případech se buď krátkodobě používání přípravku vysadí, nebo se prodlouží intervaly mezi jednotlivými dávkami. Po odeznění reakce se lék opět dále používá.

Co je to homeopatie

Homeopatie je přírodní, velmi účinná a přitom zcela bezpečná léčebná metoda. Cílem a posláním homeopatické léčby je obnovení zdraví a harmonie organismu, nikoli jen potlačování nepříjemných stavů, aniž by byla odstraněna jejich příčina. Homeopatie je léčebná metoda, která podporuje organizmus při onemocnění podnícením/stimulací tělu vlastních obranných sil při uzdravování. Homeopatie je také proto označována jaké stimulačně-regulační terapie.

Homeopatické léky jsou většinou vyráběny z rostlin, minerálních látek a ze živočichů. Výchozí látky jsou tedy přírodní, nechemické. Jejich zpracování se řídí tzv. homeopatickým lékopisem, který je součástí Evropského lékopisu. Tzv. potence čili ředění těchto látek je různé. Běžně se můžete setkat s:

• D (decimální) – základní ředění 1:10
• C (centezimální) – základní ředění 1:100
• LM potence, nazvaná též jako Q potence, zředění 1:50.000

Homeopatický lék, na rozdíl od léku klasického, neúčinkuje chemicky, nýbrž stimulací vlastních obranných mechanismů v organizmu. Z této skutečnosti lze odvodit dva důležité závěry:

1. Homeopatie může být použita všude, kde lze předpokládat možnost návratu onemocnění do stavu zdraví. Za nevratné jsou považovány například zhoubné nádory, prudce probíhající bakteriální infekce, všechny stavy vyžadující chirurgické řešení, tam, kde je nutno dodávat tělu chybějící látky – např. insulin u cukrovky atp.

2. Vzhledem k velkému zředění je homeopatický lék bez nežádoucích, vedlejších účinků, typických pro léky chemické. Je tedy pro nemocné zcela bezpečný. Homeopatie tak nemá žádné omezení věkem a bez obav se používá i u těhotných žen, seniorů a dětí.

Důležité je si uvědomit, že klasická medicína a homeopatie nemohou být protiklady, jsou-li respektovány indikace a hranice té či oné terapie. Moderní homeopatie (antihomotoxikologie) nabízí bezpečnou formu léčení v dnešním přecivilizovaném světě, kdy naše zdraví ovlivňuje nespočet různých, škodlivých faktorů.